Nejlepší národ viděný z taxíku

Asi si říkáte, co za lidi může v týhle době jezdit taxíkem, když by všichni měli sedět doma na zadku, šít roušky a postovat na fejsbuk fotky svých kulinářských kreací?

Ale jo, pár lidí se najde. A protože jich je málo, tak si popíšem ty dnešní. Bude to krátkej seznam.

Jako první se mi dozadu na sedadlo sesula drobná černovláska, co chtěla do nedalekého Lidlu a zpět. Byla trochu ožralá a povídala, že jim včera, jak bylo hezky, policie MÁLEM napařila pokutu dvacet tisíc, že se sdružovaly s kámoškama v parku. Měly s sebou sice svý psy (venčit se může), ale taky pár lahví vína, sundaný roušky a podávaly si jointa. To si pak cajti občas všimnou, to dá rozum.
Nakoupila dvě flašky vodky a jelo se zpět. Mají párty doma. No, co když sou hospody zavřený… nas nedogoňat…

Pak čekáte dvě hodiny na další případ. Opět dívka. Jela k dealerovi pro dávku pika. Dealeři dneska za klientama nejezdí, je to asi moc nebezpečný. Co kdyby se nakazili?
Že je to pikařka jsem poznal hned. Nejsem dnešní. Pořád s sebou vzadu ošívala a něco hledala v kabelce, pak kabelku zavírala a po chvíli ji opět otevírala a něco v ní hledala. Pak si poklepávala rukou a vzdychala a posmrkávala. Standard. Všichni, co jezdíme, to dobře známe. Lokalita většinou Nusle, ale tohle byl Žižkov. Postál jsem chvíli před domečkem, dealer jí hodil z okýnka pytlíček a jelo se zpět. Už byla spokojenější. Já nikoho nesoudim, každej se s tím pere, jak může a já nejsem DEA ani tvoje máma.
Platila cash a pálila domů. Potřel jsem si ruce desinfekčním gelem a vyvětral.

Pak jsem čekal jenom hodinu. Kluk, co jel od svý holky z Vinohrad do Dejvic. To jsem se dozvěděl tak, že chtěl větrat. Zeptal jsem se, jestli moc topím, ale prý ne, jeho holka ale má tři kočky a on je na ně alergickej. Koček se zbavit nechce kvůli němu, a tak musí trpět. Tomu jsem rozuměl. Přece neopustí svou holku kvůli nějaký alergii. No ale prej je blbý, že ty kočky bere i do postele. Takže sex je takovej… kýchací.
Co se člověk všechno nedozví.
Zastavil jsem mu u Kauflandu, šel si pro vodku, ta na to pomáhá. Rusové dobře vědí, že vodka pomáhá na všechno a já četl hodně ruských autorů, takže to vím taky a nijak jsem mu to nerozporoval.

Poslední klient jel hodinu poté z Dejvic na Vinohrady. Kluk cca dvacet. Než nastoupil, pečlivě si před autem uvazoval dvě roušky. Jedna prý je málo. Chce to aspoň dvě! Pak jsem dostal přednášku o tom, že bych si měl oholit vousy, jelikož mi rouška správně nepřiléhá k obličeji. On o tom hodně ví, má to nastudovaný a nejlepší je otevřít okýnko u mě a u něj vzadu. Tím vznikne správný podtlak a všechny viry spořádaně opustí kabinu vozu. Fyzika! Fyzika!
Jelikož je těch klientů opravdu málo, neodporoval jsem mu a pootevřeli jsme okýnka.
Pak vykládal, že jeho holka má rakovinu a on se o ní bude starat, i kdyby to špatně dopadlo a ona umírala. Přece ji neopustí jen proto, že bude umírat.
Tak jsem ho vzal na milost. Takovej postoj se mi zdál docela vyzrálej.
Pak jsem se ještě dozvěděl, že NAPROSTO respektuje mou práci. Jsme vlastně taky něco jako záchranáři. A ti taxikáři, co leží v nemocnici s koronavirem, to jsou prý mučedníci naší profese.
To už jsem sel ale trošku usmíval pod roušku…
Když vystupoval, řekl mi ještě, že jsem fakt sympatickej, ale DVĚ ROUŠKY!
 
Pořád se něco děje, akorát se toho děje o devět desetin míň a na uživení to není.
Díky všem těmhle věcem to ale vydržím, tohle by mi strašně chybělo.
Za čas se ohlídnem zpět a řeknem si, že tohle byla naše nejskvělejší hodina.
Protože nevím, jak vy, ale já vidim spoustu solidarity a chuti pomáhat.
Tenhle národ je skvělej a žádnej politik nám to nemůže zkazit.
Hodně sil!