Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Biutiful - popis rozpadajícího se světa

Bez filmů Alejandra Gonzáleze Iñárrita by svět vypadal jako veselejší místo k životu. Ale jenom vypadal. To je pro pochopení jeho opakujících se filmových dávek depresí (Amores Perros, 21 gramů, Babel)naprosto nutné si uvědomit. S Biutiful se připravte na další dávku. U vchodu do kina vám nikdo nenabídne růžové brýle. Spíš vám při projekci nějaké z nosu spadnou. Když budete mít odvahu vydržet do konce.

Uxbal

Na počátku je obraz. Dva muži uprostřed mysticky zasněženého lesa. Běloch a Maročan. Běloch stojí na místě a Maročan jej pomalu obchází v půlkruhu. Oba dva kouří a mlčky se dívají jeden na druhého, jako se sloupy stromů dívají na ně. Panensky bílé kulisy. Kouř z cigaret. Zima a pára z úst. Pak jeden druhému začne říkat vtip. Smějí se. Dívejte se dobře, protože následujících 148 minut se nikdo smát nebude.

 

Jedním střihem se ocitneme se uprostřed světa, který je roztrhaný na několik kusů a který se hlavní postava, muž jménem Uxbal(běloch z prologu)pokouší dohromady lepit tak, aby se úplně nerozpadl.

A nemá to vůbec snadné.

On je bývalý narkoman, jeho žena je psychotická feťačka, která za jeho zády spí s jeho bratrem, jeho obživa je tak trochu za hranou zákona a jeho fyzická existence je zpochybněna smrtelnou a nevyléčitelnou nemocí. Po krátkém úvodu do děje se dozvídá, že má sotva několik měsíců. Ví že je musí využít k zajištění budoucnosti svých dětí. Musí něco udělat.

 

Jsme ve střevech Evropy. Jsme vlečeni jejími kanály. To je Uxbalův svět. Podzemní síťí nelegálních imigrantů, kteří žijí metaforicky, ale koneckonců vlastně i fyzicky, v podzemí Evropy, žijí svůj sen o lepším životu, podřizují mu vše, pracují, kšeftují, protloukají se, vyhýbají se cizinecké policii, návratu do ještě větší nuzoty. Svět, který většinou neuvidíte, když jedete na dovolenou a fotíte památky, svět který je paralelní s tím naším, většinově žitým, ale který není o nic méně skutečnější. Je tady s námi, můžeme dělat, že ho nevidíme, my ano, ale ne tak Uxbal.

 

Hlavní hrdina stojí mezi těmito dvěma světy, vytváří most mezi nimi, je pojidlem a nárazníkovou zónou, ale zároveň má svět ještě třetí, což je jeho rodina a k tomu svět čtvrtý, což jsou lidé po smrti, bytosti, které vidí, které nemohou odejít ze světa, protože mají se světem živých nějaký nevyřešený problém. On je tu proto, aby problém zmizel a bytosti mohly odejít. Neustále řeší problémy vyplývající z roztříštěnosti světa. Vidí mrtvé i živé. Všechno splývá. Vidí, co my ostatní nevidíme. Vidí složitý svět, kde se tvrdě bojuje o místo na slunci a ze kterého člověk nemůže dokonce ani jednodušše odejít, pokud nechal něco nedořešeného.

 

A tak se snaží, jak může, aby slepil ten roztrhaný svět do snesitelnějších dekorací, ale život mu ty papírové kulisy stále trhá na cáry, bez nejmenšího respektu k lidským cílům a přáním.

Muž je v pozici Sysifa, který vede heroický boj s předurčeností svého osudu a jehož vítězství mou být jen dílčí.

Tragiku umocňuje smrt, která se blíží jak k hlavní postavě, tak k jiným postavám příběhu a vždy je to smrt, kdo si vybírá rychlost s jakou to udělá. Člověk neví dne ani minuty. Vše podtrhuje třesoucí se kamera s rychle měnícími se úhly snímání scén, která umocuje dojem nestálosti a pomíjivosti.

Postupně se ale objevuje naděje, že Uxbal našel pro svoje děti východisko, někoho, kdo se o ně postará, až odejde. Uxbal svěřuje péči o své děti rukou imigrantky z Afriky, ženy jeho přítele, který byl vyhoštěn. I ona se ocitla ve složité situaci a chytne se jeho podané ruky jako šance na lepší život. Možná to Uxbal ani neměl v úmyslu, ale jednal lidsky a lidská bude(možná)i odpověď.

V jedné z možných interpretací muž sám představuje Evropu, jeho nemoc je nemoc střev, umírá na jejich rozpad. Předává své děti budoucnosti, kterou je multikulturní a mutlirasová mixáž. Budoucnost už nikdy nebude jednobarevná.

Jednobarevný svět končí. Umírá. Přichází úplně nová fáze. Barevnější. Jestli barevnější znamená veselejší, to zas nás Iñárritu nevyřeší. Pravděpodobně ne, protože svět zůstane stejně složitý a život i nadále bude představovat výzvu spojenou s bojem.

 

Ale je tu ještě rovina jedince. Pro Uxbala je smrt neodvratná, život těžký, umírání bolí. Muž má jenom jednu možnost, nepodělat se strachy a přijmout osud.

Když to Muž zvládne, zanechá po sobě stopu, která bude připomínat jeho dětem, kdo byl a jak má vypadat cesta Muže. Zanechá po sobě stopu a nápovědu, jak žít.

Kruh se uzavírá.

Jsme znovu v zasněženém lese.

Poslední cigareta, nádech, výdech. Úsměv. A světlo.

Uxbal může odejít.

 

Vyjděte ve z kina, nadechněte se a jděte někam na panáka. Budete ho potřebovat.

Subjektivní hodnocení – osm hvězd z deseti a chuť dát si tu depresivní smyčku kolem krku ještě jednou.

 

...

 

 

Autor: Jiří Němčík | úterý 8.3.2011 23:44 | karma článku: 0 | přečteno: 545x
  • Další články autora

Jiří Němčík

Mám Covid

Mám Covid. Už pár dní ležím a jedu po hvězdným tobogánu nahoru a dolu, podle toho, kam mě zrovna horečka vystřelí. Schytal jsem v loterii zrovna ten blbější průběh.

10.10.2020 v 2:38 | Karma: 38,47 | Přečteno: 1433x | Diskuse| Osobní

Jiří Němčík

Ukrajinský velikonoční příběh

Praha, Řepy, neděle, hodina před půlnocí. Čekám na Vasyla. Tak to stojí v aplikaci. Z baráku vyleze Vasyl, Voloďa a Sergej. Všichni mají upito.

7.6.2020 v 3:30 | Karma: 25,62 | Přečteno: 617x | Diskuse| Společnost

Jiří Němčík

Když odkvetou pampelišky

Nevím kolik blázinců jsem navštívil, abych se potkal se svojí sestrou. Pamatuju si jeden na jaře. Sestra měla vlasy vypletený pampeliškama.

23.5.2020 v 4:51 | Karma: 11,97 | Přečteno: 337x | Diskuse| Poezie a próza

Jiří Němčík

Láska nepočká

To jsem se dnes před půlnocí vracel vylidněnou Prahou z poslední (fakt nádherný) zakázky a napadlo mě, co kdybych to napsal z pohledu lidí, který jsem vezl?

25.4.2020 v 1:05 | Karma: 15,69 | Přečteno: 612x | Diskuse| Poezie a próza

Jiří Němčík

O rybách a lidech

Měl jsem dětství rozdělený na dvě půlky. Jedna půlka se odehrávala ve městě, kde jsem bydlel a chodil do školy. Druhá půlka se odehrávala na vsi, kam jsem jezdil za babičkou na víkendy a trávil téměř všechny prázdniny.

12.4.2020 v 2:43 | Karma: 15,46 | Přečteno: 271x | Diskuse| Poezie a próza
  • Nejčtenější

Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili

15. května 2024  14:56,  aktualizováno  17:56

Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...

Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce

15. května 2024  19:25,  aktualizováno  23:12

Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...

Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini

16. května 2024  8:42,  aktualizováno  15:38

Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...

Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru

13. května 2024  18:48,  aktualizováno  14.5 22:25

Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...

Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma

18. května 2024  12:02

Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...

ANALÝZA: Válečný kabinet se sype kvůli zájmům Netanjahua

20. května 2024

Premium Od spolupracovnice MF DNES v Izraeli Po protestu ministra obrany se přidal i člen válečného kabinetu Benjamin Ganc. Chtějí od Netanjahua...

Rušte dětská lůžka, vybízí pojišťovna špitály. Ve hře jsou denní stacionáře

20. května 2024

Premium Pediatrů je málo, dětských oddělení moc a ne všechna využita. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP)...

Vrtulník íránského prezidenta havaroval v mlze, záchranáři po něm pátrají

19. května 2024,  aktualizováno  22:16

Aktualizujeme Na severozápadě Íránu pokračuje rozsáhlá záchranná operace poté, co zde zmizel vrtulník s íránským...

V Maďarsku havaroval na Dunaji motorový člun. Dva lidé zemřeli, pět se pohřešuje

19. května 2024  14:38,  aktualizováno  20:42

Dva lidé zemřeli při lodní nehodě na řece Dunaj severně od maďarské metropole Budapešti, uvedla v...

  • Počet článků 66
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1333x
Jsem blogger. V roce 2015 vyšla novela Smrthaus, v roce 2020 kniha povídek a krátkých příběhů inspirovaná Facebook blogem - Přiznání taxikářů. Někdy je to humorný, někdy dojemný, ale vždycky je to lidský. Děje se toho na světě strašně moc, byla by škoda se o to nepodělit.

https://www.facebook.com/praguetaxidriver