Píseň o zemi

Tak tohle mám fakt rád. Nestává se to často, ale když se to stane, tak si to vychutnám. Jako dnes, když dostanete v noci poslední zakázku a jedete 70 km daleko za Prahu.

A pak se vracíte. Přes spící vesnice, který opravdu spí. Ne jako v Praze, ta nikdy úplně nespí. Tam se pořád někde někdo potácí ulicí, padá do vozovek, nasává v baru, úpí v ambulancích nemocnic, řídí sanitky, policejní vozy, taxíky, do toho pouliční lampy neúprosně kropí noc a nikde vlastně není tma, ani spánek, velkoměsto dýchá pořád, jen na chvíli zpomalilo dech.
Ale v těch vesničkách je tma, ticho, klid.
Projíždím vesničkami, pouštím si dobrou hudbu a přemýšlím, jak se asi těm lidem žije. Jak bych tam žil já, jakej by to byl život. Jaký by to bylo, kdyby mi patřila třeba právě tahle potemnělá zahrada a manželka a tři kluci nadšený do fotbalu. Jak jiný bych měl vnitřní boje, jak jiný vnitřní démony a běsy, anebo taky ne… třeba bych vyřezával po šichtě totemy, třeba bych chodil s Pepou a Jardou do hospody, vždycky když hraje Sparta.
Je to taková očistná lázeň. Představovat si svůj život jinde a jinak.
Nořím se do těch vesnic s kužely světla před sebou a zase z nich vyplouvám. Všímám si pěkně nasvětlených kostelíků, rodinných domků postavených před vpádem uniformity, domků, který před čtyřiceti lety vypadaly šíleně a nezapadaly do těch vesnic, ale po těch letech se staly součástí, vrostly mezi domky postavenými před sto lety a před stopadesáti lety. Čas to všechno stmelil dohromady. Obdivuju starý stodoly postavený z kamenů, který do sebe obdivuhodně zapadají, skoro jako nějaký zdi starých inckých pyramid.
Připomíná mi to, že život týhle země se odehrává i někde jinde, než v tom pražským běsu.
Připomíná mi to, že parlament, vláda, senátoři, jsou zodpovědný všem lidem týhle země.
A že se na to často zapomíná.
Připomíná mi to moje dětství u babičky na venkově. A věci, který jsem se tam naučil, setnout starou soušku, vykopat jámu v zemi a stvořit zemljanku dětských snů, rozeznávat houby, přehradit potok, ulovit rybu a pak ji zabít a litovat její smrti, podojit krávu, cítit dech toho krásnýho zvířete, ke kterýmu se chováme tak hnusně, vyšplhat se do korun stromů a být pán celýho nebe. Očesat sousedům švestky a pak dostat nařezáno. Na smrt se znepřátelit s nejlepším kamarádem a za týden si přísahat věrnost za hrob. Skákat šipky do zatopenýho lomu a dívat se pod vodou na raky.
Už se to nikdy nevrátí. Moje dětství je pryč. Teď jsem v tomhle velkým městě. Už dvacet let. Ale to nevadí. Tyhle jízdy mi to vždycky připomenou.
Nejsme to my versus oni.
A nejsou to oni proti nám.
Jsme v tom spolu.
V týhle krásný zemi.

Autor: Jiří Němčík | úterý 18.2.2020 3:49 | karma článku: 24,14 | přečteno: 596x
  • Další články autora

Jiří Němčík

Mám Covid

Mám Covid. Už pár dní ležím a jedu po hvězdným tobogánu nahoru a dolu, podle toho, kam mě zrovna horečka vystřelí. Schytal jsem v loterii zrovna ten blbější průběh.

10.10.2020 v 2:38 | Karma: 38,47 | Přečteno: 1433x | Diskuse| Osobní

Jiří Němčík

Ukrajinský velikonoční příběh

Praha, Řepy, neděle, hodina před půlnocí. Čekám na Vasyla. Tak to stojí v aplikaci. Z baráku vyleze Vasyl, Voloďa a Sergej. Všichni mají upito.

7.6.2020 v 3:30 | Karma: 25,62 | Přečteno: 617x | Diskuse| Společnost

Jiří Němčík

Když odkvetou pampelišky

Nevím kolik blázinců jsem navštívil, abych se potkal se svojí sestrou. Pamatuju si jeden na jaře. Sestra měla vlasy vypletený pampeliškama.

23.5.2020 v 4:51 | Karma: 11,97 | Přečteno: 337x | Diskuse| Poezie a próza

Jiří Němčík

Láska nepočká

To jsem se dnes před půlnocí vracel vylidněnou Prahou z poslední (fakt nádherný) zakázky a napadlo mě, co kdybych to napsal z pohledu lidí, který jsem vezl?

25.4.2020 v 1:05 | Karma: 15,69 | Přečteno: 612x | Diskuse| Poezie a próza

Jiří Němčík

O rybách a lidech

Měl jsem dětství rozdělený na dvě půlky. Jedna půlka se odehrávala ve městě, kde jsem bydlel a chodil do školy. Druhá půlka se odehrávala na vsi, kam jsem jezdil za babičkou na víkendy a trávil téměř všechny prázdniny.

12.4.2020 v 2:43 | Karma: 15,46 | Přečteno: 271x | Diskuse| Poezie a próza
  • Nejčtenější

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město

24. dubna 2024  11:40,  aktualizováno  15:50

Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...

Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let

1. května 2024  12:58

Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...

NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí

26. dubna 2024  12:04

Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...

Zelenskyj odvolal šéfa kybernetické špionáže kvůli skandálu s bytem manželky

1. května 2024  22:26

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal šéfa kybernetického oddělení tajné služby SBU...

V Břeclavi na chlapce spadla branka, na následky zranění zemřel

1. května 2024

V Břeclavi ve středu v podvečer po úrazu na hřišti zemřel dvanáctiletý chlapec. Policie okolnosti...

Řidič Porsche srazil ve Vysočanech ženu s kočárkem, ta utrpěla vážná zranění

1. května 2024  20:36

V pražských Vysočanech sjel řidič automobilu ze silnice a srazil ženu s kočárkem. Podle mluvčího...

Školák měl v osmi letech dvě mrtvice. Nemocných dětí od covidu přibývá

1. května 2024

Premium Netušili jsme, že mrtvici mohou dostat i děti, říkají rodiče těch, které to zažily. Některé dokonce...

  • Počet článků 66
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1333x
Jsem blogger. V roce 2015 vyšla novela Smrthaus, v roce 2020 kniha povídek a krátkých příběhů inspirovaná Facebook blogem - Přiznání taxikářů. Někdy je to humorný, někdy dojemný, ale vždycky je to lidský. Děje se toho na světě strašně moc, byla by škoda se o to nepodělit.

https://www.facebook.com/praguetaxidriver