Neděle 31. května 2020, svátek má Kamila
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 31. května 2020 Kamila

Když odkvetou pampelišky

23. 05. 2020 4:51:46
Nevím kolik blázinců jsem navštívil, abych se potkal se svojí sestrou. Pamatuju si jeden na jaře. Sestra měla vlasy vypletený pampeliškama.


Objímala břízy
že jsou to její stromy
a docela určitě jí něco dochází
docela určitě se teď všechno spraví

Bylo jí tak dvacet
a ohromně jí to slušelo a usmívala se
tak plaše
tak plaše

Byli jsme tam všichni
Máma, táta, já
Máma říkala – Co blbneš, holčičko moje?
Otec říkal – Neblbni, pořád se podřezávat, ty snad nejsi ani moje dcera!

Seděli jsme na lavičce
kolem byly duby a břízy a olše
a pampelišky v tvých vlasech
sestro

Usmívala jsi se tak plaše
kdybych věděl kdo ti tak ublížil
na místě bych ho umlátil stvoly trávy

Měla jsi na sobě batikovaný tričko
co ti poslala moje milá
skvělá holka se sametem v duši
tu jsi měla vždycky ráda
říkala jsi
že si ji nezasloužím
a já se smál

Říkala jsi mi, že jsi tam potkala
skvělý lidi
lidi, co taky tápou a hledají sami sebe
můžete sdílet bolest
a všichni si rozumíte
všechno si říkáte

Myslel jsem si tehdy
že tomu rozumím
ale nerozuměl jsem ničemu
jako obvykle

Odkvetly pampelišky
A tebe pustili z blázince
A začala jsi zase chlastat

Vždycky
když uvidím břízu
vzpomenu si na tento den

Řekla jsi mi tehdy
Myslíš si, jak si důležitej
ale nejseš

Vždycky, když odkvetou pampelišky
vzpomenu si

Nejsem
...

Autor: Jiří Němčík | sobota 23.5.2020 4:51 | karma článku: 9.73 | přečteno: 239x

Další články blogera

Jiří Němčík

Láska nepočká

To jsem se dnes před půlnocí vracel vylidněnou Prahou z poslední (fakt nádherný) zakázky a napadlo mě, co kdybych to napsal z pohledu lidí, který jsem vezl?

25.4.2020 v 1:05 | Karma článku: 14.59 | Přečteno: 525 | Diskuse

Jiří Němčík

O rybách a lidech

Měl jsem dětství rozdělený na dvě půlky. Jedna půlka se odehrávala ve městě, kde jsem bydlel a chodil do školy. Druhá půlka se odehrávala na vsi, kam jsem jezdil za babičkou na víkendy a trávil téměř všechny prázdniny.

12.4.2020 v 2:43 | Karma článku: 15.17 | Přečteno: 234 | Diskuse

Jiří Němčík

V krizi zjistíme, co je důležité

- Já už jsem to doma nemohl vydržet. - Já už to doma nemohla vydržet. Říkají, když nastoupí do taxíku.

7.4.2020 v 6:30 | Karma článku: 14.09 | Přečteno: 385 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Jakub Dajč

Město v plamenech

Dým a sirény. Hlasité rány, jež znějí jako výstřely. Chaos a strach. Slunce nad Minneapolisem dávno zapadlo, nikdo však nejde spát. Ani já.

31.5.2020 v 4:56 | Karma článku: 7.70 | Přečteno: 267 | Diskuse

Miroslav Pavlíček

Pan Amler se představuje

„Neznáte mě. Ledaže byste četli (tedy nikoli Dobrodružství Toma Sawyera, nýbrž) „Informace z PMO“. Ale to bych se divil. To byste totiž museli pracovat v S, kde autor tohoto blogu obtěžoval své kolegy právě tímto plátkem.

30.5.2020 v 12:37 | Karma článku: 11.44 | Přečteno: 274 | Diskuse

Filip Vracovský

Oči mrtvých

Další střípky ze vzpomínek těch, kteří tu už se mnou nejsou. Ale pořád slyším jejich hlas. To že se srdce zastavilo, někdy nic neznamená.

29.5.2020 v 13:54 | Karma článku: 21.55 | Přečteno: 492 | Diskuse

Marek Ryšánek

Osvícení skrze pád - úvaha před svatodušními svátky.

Žákovi, který se tak pachtil za svým osvícením, až tělesně zeslábl, Mistr řekl: „ Paprsek světla můžeš chytit – ale ne svýma rukama. Můžeš dosáhnout osvícení – ale ne svou snahou.“

28.5.2020 v 22:47 | Karma článku: 8.04 | Přečteno: 180 | Diskuse

Dita Jarošová

Mýtus zapomnění v kultuře...

Nedopust ́me přílišné zapomnění kultury, její neustálé odsouvání na druhou kolej! Nepřipouštějme k sobě přikrádající se totalitní kulturu, jakkoliv je oděná do hávu líbivého retra.

28.5.2020 v 9:12 | Karma článku: 9.26 | Přečteno: 211 | Diskuse
Počet článků 64 Celková karma 18.27 Průměrná čtenost 1310

Jsem bloger a trochu píšu i jiný věci. V roce 2015 vyšla novela Smrthaus, v roce 2020 vychází kniha povídek a krátkých příběhů inspirovaná mým  Facebook blogem - Přiznání taxikářů. Je naplněná příběhy lidí, které jsem vezl. Někdy je to humorný, někdy dojemný, ale vždycky je to lidský. Děje se toho na světě strašně moc, byla by škoda se o to nepodělit.

Najdete na iDNES.cz