Jiří Němčík

Tenkrát v listopadu

Bylo mi čtrnáct, když jednou v listopadu zmlátila Veřejná Bezpečnost nějaký studenty v Praze a lidi po celý republice to tak nějak nasralo. Sochy se zapotácely na podstavcích.

18.11.2016 v 15:47 | Karma článku: 13.73 | Přečteno: 516 | Diskuse

Jiří Němčík

Nesmíme si o sobě myslet nic zvláštního

Svou sestru jsem neviděl už dlouho. Myslím, že téměř úplně naposledy to bylo v nemocnici. Byla vytlačena z ordinace gynekologem, který se na mě ihned obrátil: -Vy jste ten poručník? Přikývl jsem.

13.9.2016 v 1:42 | Karma článku: 28.63 | Přečteno: 1422 | Diskuse

Jiří Němčík

Liberatura o Smrthausu a umírání a smrti

Zavolali mi z rádia Wave, že je moje novela zaujala; a jestli prý nemůžu přijít a něco moudrých slov k rozhlasovým posluchačům utrousit.

27.7.2015 v 23:28 | Karma článku: 6.88 | Přečteno: 291 | Diskuse

Jiří Němčík

Andělé smrti po snídani aneb Smrthaus

První smrt je jako první láska. Nikdy na ní nezapomenete. Moje první smrt mě překvapila pár dní po nástupu při roznášení snídaně. Lidi umíraj, kdy se jim zachce.

26.5.2015 v 0:56 | Karma článku: 16.36 | Přečteno: 830 | Diskuse

Jiří Němčík

Na lučním kole

Tento text se zrodil z čistý radosti nad putováním. Nikam nesměřuje a nikomu nic nepřikazuje. Je pokusem o co nejbližší přiblížení tomu, co se děje, když drandím na kole po nekonečně krásných Čechách. Není v něm žádné morální ponaučení a žádný vyšší smysl. Pokud tedy vyšší smysl není ve všem, co milujeme.

17.12.2014 v 1:06 | Karma článku: 11.21 | Přečteno: 294 | Diskuse

Jiří Němčík

Knihy

Po fejsbuku se šíří taková onanistická výzva /co si budeme namlouvat, pořád se tam něco onanistickýho šíří/ k sepsání krátkýho seznamu deseti knih, který dotyčného nejvíc ovlivnily. Zdi zaplnily seznamy knih, který si lidi vzájemně lajkují a přivádějí se od extáze poznáním, že nejsou na světě sami, kdo četli Honzíkovo cestu. Byl jsem taky vyzván, abych se k té kolektivní exhibici připojil a nejdřív jsem to chtěl prostě ignorovat, ale nakonec jsem si řekl: proč ne. A půjdu dál, než ostatní, protože jsem extremista a taky proto, že ty nejzásadnější knihy si podle mě zaslouží víc, než jeden status a poněkud fádní formu jmenného seznamu s položkami pěkně seřazenými pod sebou jako na účtence ze sjůprmarketu. Resuscituju tedy kvůli tomu svůj poněkud zmrtvolnělý blog zde a vezmu to trochu obšírněji a s časovou posloupností.

15.9.2014 v 2:04 | Karma článku: 17.33 | Přečteno: 597 | Diskuse

Jiří Němčík

Knedlíky

3 x denně vrchní sestra na stole rovnala recepty a rozsypávala podle nich prášky do štamprlí /jako v hospodě malý panáky/

24.7.2014 v 1:14 | Karma článku: 10.44 | Přečteno: 599 | Diskuse

Jiří Němčík

vlasy jak suchá kukuřice

jednou sem v nemocnici vezl tichou nocí /během který praskaly větve stromů, zimou mrazem, moje ruce byly přimražený k vozejku/

30.4.2014 v 1:35 | Karma článku: 10.72 | Přečteno: 368 | Diskuse

Jiří Němčík

Hitler a kočky

Ředitelka starobince, který sem říkal Hitlerka /protože rázovala chodbama jak oficír a když se usmívala, popraskala jí vyhlazená sádrová maska/

8.4.2014 v 23:03 | Karma článku: 21.11 | Přečteno: 1170 | Diskuse

Jiří Němčík

Všechny šťávy

Jednou sem v domově důchodců řešil případ, že chlápek sežral játrovku skoro i se staniolem, jako Baloun ve Švejkovi, ale tohle bylo horší, protože to byl žlučníkář a udělalo se mu moc blbě. Strašně blbě.

12.6.2013 v 1:45 | Karma článku: 17.86 | Přečteno: 654 | Diskuse

Jiří Němčík

Nedělat zagorku

Bylo mi asi 19 a s jedním kamarádem sme se přesouvali nočním městem z jedný hospody do druhý. Cesta vedla kolem místní sokolovny, kde se obvykle odehrávaly místní diskotéky. Před vchodem postával hlouček cikánskejch fotříků v kvádrech, který jim moc nepadly. Kouřili a vášnivě se dohadovali o tom, že nepřišel někdo, kdo měl přijít.

11.12.2012 v 0:50 | Karma článku: 24.03 | Přečteno: 1844 | Diskuse

Jiří Němčík

O řece a lidech

Když sme byli malí, chodili sme se koupat k řece. Koupaliště sou drahý a prolezlý nemocema, říkal otec. Já to znám, vy byste chtěli limonádu a pak zmrzlinu a párek v rohlíku a stovka je v prdeli ani nevim za co... zabalíme si chleba s máslem a vokurkou, tři jabka, do termosky čaj a dem k řece. U řeky je to stejně lepší, není tam hlava na hlavě a voda tam víc osvěží...

3.5.2012 v 2:49 | Karma článku: 21.34 | Přečteno: 843 | Diskuse

Jiří Němčík

Lehce patetickej hold mému otci

Nejsem žádnej rváč, ale párkrát sem se v životě porval. Začalo to už ve školce, nějakej kluk mě povalil na pískovišti a já se rozbrečel a řek sem to mámě. Ta mě politovala a řekla to tátovi. Ten mě nepolitoval, ale řek mi: Seš chlap, vrať mu to. Nesmíš se bát. Hlavně nežalovat. Ukaž, že se nebojíš. Budeš překvapenej, co se stane. Ale nikdy bitku nezačínej, bránit se je dobrý, začít ji je špatný.

25.10.2011 v 23:30 | Karma článku: 21.99 | Přečteno: 1156 | Diskuse

Jiří Němčík

Anděl ze starobince

Hrozně rád sem sedával na sesterně, když se nic nedělo a sestry odešly na kafe a cigára a mohl sem si číst nějakou knížku zabořenej v křesle.

7.10.2011 v 0:38 | Karma článku: 20.58 | Přečteno: 1218 | Diskuse

Jiří Němčík

Jak sem se nestal reprezentantem

Jako malej sem byl sportovně nadanej. Dali mi do ruky raketu a už míčky lítaly. Posadili mě na kolo a hned ze mě byl Olaf Ludwig. Kopli před mě mičudu a hned sem jednoho vsítil. Talent. Až se táta začal těšit, že ze mě bude reprezentant.

4.10.2011 v 1:03 | Karma článku: 16.99 | Přečteno: 1142 | Diskuse

Jiří Němčík

Bollywoodská taneční párty v Praze? Proč ne!

Možná jste zaregistrovali, že existuje něco jako festival Bollywoodského filmu, možná jste viděli Milionáře z chatrče. Poslední roky jsou ve znamení stoupajícího zájmu o Indii a všeho, co z ní přichází. Je to fenomén, který se týká celého světa a nemohlo to minout ani Prahu. V podstatě mě tedy moc nepřekvapilo, když mě můj kamarád poslal pozvánku na opravdovou Bollywoodskou párty v Praze (Bollywood v Lese). Oslovil jsem pořadatelku akce Mgr. Alici Janstovou a výsledkem je tento rozhovor:

6.9.2011 v 23:07 | Karma článku: 4.46 | Přečteno: 86 | Diskuse

Jiří Němčík

Příchod drog do našeho města, lyrická verze

Začalo to knížkama, který přicházely do knihkupectví. Najednou, jako kdyby se provalila nějaká zeď, všechno se to vyhrnulo ven. Timothy Leary, Castaneda, Stanislav Grof, Baudelairovo Báseň o hašiši. Drogy jako cesta, změněný vědomí jako nápověda, nakopnutí, rituál zasvěcení.

2.8.2011 v 0:55 | Karma článku: 16.85 | Přečteno: 1589 | Diskuse

Jiří Němčík

Krátce o zdravém režimu v pákárně

Když jsem se dostal do blázince, představoval jsem si, že mě tam všichni nechaj na pokoji. Všechno sem chtěl pustit z hlavy, polehávat na posteli, převalovat se z boku na bok, číst knihy, na který jsem si dřív nenašel čas, dumat o kapkách deště posouvajících se po skle, o větru, kterej načesává koruny stromů tam venku, za mřížema. Leda velký hovno.

12.7.2011 v 3:38 | Karma článku: 20.12 | Přečteno: 1755 | Diskuse

Jiří Němčík

Krátce o LSD

23.12.1996. Nějakej koncert v rockáči. Sedíme u baru, pijeme pivo, nudíme se, kapela na hovno, nedá se jí věřit, texty o lásce. Dejv povídá -Dáme tripa.- tváří se potměšile a vytahuje krabičku, ve který má obvykle nějaký hulení plus lajnu peří. LSD.

11.4.2011 v 2:44 | Karma článku: 15.66 | Přečteno: 1881 | Diskuse

Jiří Němčík

Jak umíraj hobiti

Po civilce v domově důchodců jsem šel makat do nemocnice jako lapiduch. Připadalo mi, že se tam dozvim ještě trochu víc o životě a smrti. Musim si prohloubit vzdělání. Ještě jsem viděl málo mrtvol a málo utrpení. Ještě pořád si myslim, že život je sranda. Musim s tim něco udělat. Musim se vzdělat. Byl to cílevědomej čin.

22.3.2011 v 0:38 | Karma článku: 21.47 | Přečteno: 2103 | Diskuse
Počet článků 66 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1333

Jsem blogger. V roce 2015 vyšla novela Smrthaus, v roce 2020 kniha povídek a krátkých příběhů inspirovaná Facebook blogem - Přiznání taxikářů. Někdy je to humorný, někdy dojemný, ale vždycky je to lidský. Děje se toho na světě strašně moc, byla by škoda se o to nepodělit.

https://www.facebook.com/praguetaxidriver