Hitler a kočky
měla nápad
že zbaví dvůr starobince koček,
který se tam zcela neorganizovaně poflakovaly
živeny zbytky od stolů
co jim nosily babky od obědů a večeří
kočky o tom nic nevěděly a babky taky nic netušily
ty největší věci se rozhodujou shora
tam vždycky nejlíp vědí
co je pro nás nutně dobrý
Roznášejí infekce
nechala se Hitlerka slyšet jednoho odpoledne,
když pozorovala
jak se ty pružný, lesklý těla koček protlačují babkám mezi nohama
zatimco dědek Randák z kolečkovýho křesla
nenávistně zvolal
Kdyby jenom infekce! Parazity, červy, nemoce, svrab a neštovice, svině to sou...
Ale pane Randák, taková slovíčka! Kárala ho Hitlerka, ale...
ale ano! Mělo by se s tim něco udělat
Babky jakoby nic neslyšely, házely kočkám dál kousky masa,
který pleskaly o beton a zanechávaly po sobě mastný skvrny
a kočky to žraly a promenádovaly se kolem Randákova křesla,
zatimco Randákovi cukaly nohy, jak je chtěl nakopnout
nakopnout tak, až by letěly přes plot
ale nešlo mu to, protože byl od pasu dolu úplně chromej
a tak po nich jen házel nedopalky
a vykřikoval
Kdybych měl tak vzduchovku, JÁ bych jim ukázal!
A babky mu říkaly, ALE DEJ POKOJ DĚDKU, TY SI KAZISVĚT
a když se jednou strefil ještě hořícím nedopalkem do černýho kožichu
jedna babka vstala, o holi se k němu dobelhala a tou holí ho začala šťouchat,
z čehož byla menší aféra,
protože Randák křičel VRAŽDA
každopádně kočky to měly spočítaný,
protože hitleři mají vždycky nějakej plán
a tak jednoho dne přijeli chlápci v mundůrech zřízenců, s teleskopickými tyčemi
a prováděli masovej odchyt, zrovna když byl oběd,
a dveře na dvůr se uzavřely, aby nikdo nemohl narušit spořádaný běh věcí
genocidu flinkajících se koček,
koček, co žádnej plán neměly.
Po obědě přišly babky s kousky hovězího od oběda
a divily se, kde všechny ty kočky sou
a seděli na lavičkách, který měly vystlaný molitanovými podsedáky
a debatovaly tak dlouho,
dokud se neukázala nejdřív jedna kočka,
pak druhá
a třetí a pak další a další,
protože odchyt se nepoved,
protože kočky těch divnejm chlápkům v mundůrech nevěřily ani okamžik
a skoro všechny utekly přes plot do bezpečí
a kousky masa zas pleskaly o beton
a dědek Randák vyjel s vozejkem na dvůr
a nadával, že dneska už není na nikoho není spoleh a že za to může
ta zasraná demokracie a čeho se to dožil
šel sem se na to podívat a chtěl sem mu říct,
že kdyby tu nebylo těch koček, že by ztratil raison d'etre a co by pak dělal
ale neřek sem nic, jen si dal cigáro a čekal,
až babky dohážou ty svý kousky
a kočky plavnými skoky zmizí přes plot
a v posledním jejich ohlédnutí
neuvidim to vždycky tak sladký
FUCK OFF všem hitlerům
...
Jiří Němčík
Mám Covid
Mám Covid. Už pár dní ležím a jedu po hvězdným tobogánu nahoru a dolu, podle toho, kam mě zrovna horečka vystřelí. Schytal jsem v loterii zrovna ten blbější průběh.
Jiří Němčík
Ukrajinský velikonoční příběh
Praha, Řepy, neděle, hodina před půlnocí. Čekám na Vasyla. Tak to stojí v aplikaci. Z baráku vyleze Vasyl, Voloďa a Sergej. Všichni mají upito.
Jiří Němčík
Když odkvetou pampelišky
Nevím kolik blázinců jsem navštívil, abych se potkal se svojí sestrou. Pamatuju si jeden na jaře. Sestra měla vlasy vypletený pampeliškama.
Jiří Němčík
Láska nepočká
To jsem se dnes před půlnocí vracel vylidněnou Prahou z poslední (fakt nádherný) zakázky a napadlo mě, co kdybych to napsal z pohledu lidí, který jsem vezl?
Jiří Němčík
O rybách a lidech
Měl jsem dětství rozdělený na dvě půlky. Jedna půlka se odehrávala ve městě, kde jsem bydlel a chodil do školy. Druhá půlka se odehrávala na vsi, kam jsem jezdil za babičkou na víkendy a trávil téměř všechny prázdniny.
Jiří Němčík
V krizi zjistíme, co je důležité
- Já už jsem to doma nemohl vydržet. - Já už to doma nemohla vydržet. Říkají, když nastoupí do taxíku.
Jiří Němčík
Češi jsou výborní epidemiologové
Češi jsou výborní epidemiologové (variace na báseň Milana Kozelky - Češi jsou výborní houbaři) .......
Jiří Němčík
Nemít prachy, vadí
Neuvěřitelný. Jel jsem dneska na letiště! Skoro jsem od nástupu Koronaviru zapomněl, jak to tam vypadá. Byli to dva mladý Ukrajinci. Jeden z nich mluvil obstojně anglicky, tak se ptám, jestli jsou si jistý tím letištěm? Prý jo.
Jiří Němčík
Nejlepší národ viděný z taxíku
Asi si říkáte, co za lidi může v týhle době jezdit taxíkem, když by všichni měli sedět doma na zadku, šít roušky a postovat na fejsbuk fotky svých kulinářských kreací?
Jiří Němčík
Předávat pochodeň
Čekám na klienta a mám ještě pět minut času, tak dlabu oběd z plastový misky. Starý pán o dvou holích se přiloudá k vozu o něco dříve, než bylo plánováno.
Jiří Němčík
Střípky o koronaviru z taxíku
Šmrncovní paní kolem padesátky v kostýmku vzadu chvíli mlčí a pak se zeptá. A vy se nebojíte koronaviru? Vozíte přece tolik lidí? Odpovídám s úsměvem. Nám mladým přece nic nehrozí Začne se smát. Vy lišáku, vy víte jak na to!
Jiří Němčík
Falafel blues z taxíku
Vezl jsem dnes klienty do Černošic a když jsme projížděli Radotínem, vzpomněl jsem si na jednoho ožralýho, smutnýho chlapíka. Vracel se z kalby v Praze domů právě do Radotína.
Jiří Němčík
Jak je to se psem v taxíku
Taxikář vyhodil nevidomou ženu z taxíku! Řvou titulky. Tak si to pojďme vyjasnit. Možná si totiž v několika následujících větách někde v článku přečtete, že šlo o řidiče tzv. „alternativní“ taxislužby.
Jiří Němčík
Píseň o zemi
Tak tohle mám fakt rád. Nestává se to často, ale když se to stane, tak si to vychutnám. Jako dnes, když dostanete v noci poslední zakázku a jedete 70 km daleko za Prahu.
Jiří Němčík
Taxi historka
Byla hluboká noc. Loučila se s milencem v prosklené vchodové chodbě novostavby na Střížkově. Milenec byl v modrým pyžamu a měl hrozně chlupatý nohy dole nazutý do crocsů. Byl o poznání starší a tělnatější.
Jiří Němčík
Krátká povídka o klukovi z Přerova
Stejská se mu po ní. Je to pár neděl, co ho nechala, ale pořád to bolí. Jsme na párty u něj doma a povídáme si.
Jiří Němčík
Ferrari
Když jsem byl malej, všechno bylo jednoduchý. Přátelství na život a na smrt vznikaly během vteřin. Ta jednoduchost a přirozenost mě do smrti nepřestane fascinovat.
Jiří Němčík
Díky babičko
Někdy vzpomínám na svou babičku, jako na určitej druh ochrannýho božstva. Ochrannýho božstva před rodiči, který (pochopitelně) byli taky mými bohy.
Jiří Němčík
Mrtvý mimina
Svou sestru jsem neviděl už dlouho. Myslím, že skoro úplně naposledy to bylo v nemocnici. Byla vytlačena z ordinace gynekologem, který se na mě ihned obrátil: Vy jste ten poručník?
Jiří Němčík
Voodoo People
Dejv zaparkoval svou otřískanou škodu 120 před rockáčem, pořádně prásknul dveřma a sám se tomu zasmál, vešel dovnitř a na osazenstvo podniku vypláznul jazyk – Nazdárek debilové! Tak co, už jste zhulený?
předchozí | 1 2 3 4 | další |
- Počet článků 66
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1333x
https://www.facebook.com/praguetaxidriver
Seznam rubrik
- Taxi stories
- Povídky z blázince
- Básně
- Povídky ze starobince
- Povídky z patologie
- Povídky ze všehomíra
- Politicky uvědomělé přebrebty
- Skoro fejetony a skoro glosy
- Osobní
- Nezařazené
- Recenze