Hitler a kočky

Ředitelka starobince, který sem říkal Hitlerka /protože rázovala chodbama jak oficír a když se usmívala, popraskala jí vyhlazená sádrová maska/

měla nápad

že zbaví dvůr starobince koček,

který se tam zcela neorganizovaně poflakovaly

živeny zbytky od stolů

co jim nosily babky od obědů a večeří

 

kočky o tom nic nevěděly a babky taky nic netušily

ty největší věci se rozhodujou shora

tam vždycky nejlíp vědí

co je pro nás nutně dobrý

 

Roznášejí infekce

nechala se Hitlerka slyšet jednoho odpoledne,

když pozorovala

jak se ty pružný, lesklý těla koček protlačují babkám mezi nohama

zatimco dědek Randák z kolečkovýho křesla

nenávistně zvolal

Kdyby jenom infekce! Parazity, červy, nemoce, svrab a neštovice, svině to sou...

Ale pane Randák, taková slovíčka! Kárala ho Hitlerka, ale...

ale ano! Mělo by se s tim něco udělat

 

Babky jakoby nic neslyšely, házely kočkám dál kousky masa,

který pleskaly o beton a zanechávaly po sobě mastný skvrny

a kočky to žraly a promenádovaly se kolem Randákova křesla,

zatimco Randákovi cukaly nohy, jak je chtěl nakopnout

nakopnout tak, až by letěly přes plot

ale nešlo mu to, protože byl od pasu dolu úplně chromej

a tak po nich jen házel nedopalky

a vykřikoval

Kdybych měl tak vzduchovku, JÁ bych jim ukázal!

A babky mu říkaly, ALE DEJ POKOJ DĚDKU, TY SI KAZISVĚT

a když se jednou strefil ještě hořícím nedopalkem do černýho kožichu

jedna babka vstala, o holi se k němu dobelhala a tou holí ho začala šťouchat,

z čehož byla menší aféra,

protože Randák křičel VRAŽDA

 

každopádně kočky to měly spočítaný,

protože hitleři mají vždycky nějakej plán

a tak jednoho dne přijeli chlápci v mundůrech zřízenců, s teleskopickými tyčemi

a prováděli masovej odchyt, zrovna když byl oběd,

a dveře na dvůr se uzavřely, aby nikdo nemohl narušit spořádaný běh věcí

genocidu flinkajících se koček,

koček, co žádnej plán neměly.

 

Po obědě přišly babky s kousky hovězího od oběda

a divily se, kde všechny ty kočky sou

a seděli na lavičkách, který měly vystlaný molitanovými podsedáky

a debatovaly tak dlouho,

dokud se neukázala nejdřív jedna kočka,

pak druhá

a třetí a pak další a další,

protože odchyt se nepoved,

protože kočky těch divnejm chlápkům v mundůrech nevěřily ani okamžik

a skoro všechny utekly přes plot do bezpečí

a kousky masa zas pleskaly o beton

a dědek Randák vyjel s vozejkem na dvůr

a nadával, že dneska už není na nikoho není spoleh a že za to může

ta zasraná demokracie a čeho se to dožil

 

šel sem se na to podívat a chtěl sem mu říct,

že kdyby tu nebylo těch koček, že by ztratil raison d'etre a co by pak dělal

ale neřek sem nic, jen si dal cigáro a čekal,

až babky dohážou ty svý kousky

a kočky plavnými skoky zmizí přes plot

a v posledním jejich ohlédnutí

neuvidim to vždycky tak sladký

FUCK OFF všem hitlerům

...

 

 

 

 

Autor: Jiří Němčík | úterý 8.4.2014 23:03 | karma článku: 21,30 | přečteno: 1170x
  • Další články autora

Jiří Němčík

Mám Covid

Mám Covid. Už pár dní ležím a jedu po hvězdným tobogánu nahoru a dolu, podle toho, kam mě zrovna horečka vystřelí. Schytal jsem v loterii zrovna ten blbější průběh.

10.10.2020 v 2:38 | Karma: 38,47 | Přečteno: 1433x | Diskuse| Osobní

Jiří Němčík

Ukrajinský velikonoční příběh

Praha, Řepy, neděle, hodina před půlnocí. Čekám na Vasyla. Tak to stojí v aplikaci. Z baráku vyleze Vasyl, Voloďa a Sergej. Všichni mají upito.

7.6.2020 v 3:30 | Karma: 25,62 | Přečteno: 617x | Diskuse| Společnost

Jiří Němčík

Když odkvetou pampelišky

Nevím kolik blázinců jsem navštívil, abych se potkal se svojí sestrou. Pamatuju si jeden na jaře. Sestra měla vlasy vypletený pampeliškama.

23.5.2020 v 4:51 | Karma: 11,97 | Přečteno: 337x | Diskuse| Poezie a próza

Jiří Němčík

Láska nepočká

To jsem se dnes před půlnocí vracel vylidněnou Prahou z poslední (fakt nádherný) zakázky a napadlo mě, co kdybych to napsal z pohledu lidí, který jsem vezl?

25.4.2020 v 1:05 | Karma: 15,69 | Přečteno: 612x | Diskuse| Poezie a próza

Jiří Němčík

O rybách a lidech

Měl jsem dětství rozdělený na dvě půlky. Jedna půlka se odehrávala ve městě, kde jsem bydlel a chodil do školy. Druhá půlka se odehrávala na vsi, kam jsem jezdil za babičkou na víkendy a trávil téměř všechny prázdniny.

12.4.2020 v 2:43 | Karma: 15,46 | Přečteno: 271x | Diskuse| Poezie a próza

Jiří Němčík

V krizi zjistíme, co je důležité

- Já už jsem to doma nemohl vydržet. - Já už to doma nemohla vydržet. Říkají, když nastoupí do taxíku.

7.4.2020 v 6:30 | Karma: 14,63 | Přečteno: 415x | Diskuse| Společnost

Jiří Němčík

Češi jsou výborní epidemiologové

Češi jsou výborní epidemiologové (variace na báseň Milana Kozelky - Češi jsou výborní houbaři) .......

7.4.2020 v 1:04 | Karma: 13,54 | Přečteno: 385x | Diskuse| Poezie a próza

Jiří Němčík

Nemít prachy, vadí

Neuvěřitelný. Jel jsem dneska na letiště! Skoro jsem od nástupu Koronaviru zapomněl, jak to tam vypadá. Byli to dva mladý Ukrajinci. Jeden z nich mluvil obstojně anglicky, tak se ptám, jestli jsou si jistý tím letištěm? Prý jo.

27.3.2020 v 1:01 | Karma: 43,72 | Přečteno: 7158x | Diskuse| Společnost

Jiří Němčík

Nejlepší národ viděný z taxíku

Asi si říkáte, co za lidi může v týhle době jezdit taxíkem, když by všichni měli sedět doma na zadku, šít roušky a postovat na fejsbuk fotky svých kulinářských kreací?

21.3.2020 v 1:05 | Karma: 25,60 | Přečteno: 767x | Diskuse| Společnost

Jiří Němčík

Předávat pochodeň

Čekám na klienta a mám ještě pět minut času, tak dlabu oběd z plastový misky. Starý pán o dvou holích se přiloudá k vozu o něco dříve, než bylo plánováno.

10.3.2020 v 0:37 | Karma: 25,44 | Přečteno: 697x | Diskuse| Poezie a próza

Jiří Němčík

Střípky o koronaviru z taxíku

Šmrncovní paní kolem padesátky v kostýmku vzadu chvíli mlčí a pak se zeptá. A vy se nebojíte koronaviru? Vozíte přece tolik lidí? Odpovídám s úsměvem. Nám mladým přece nic nehrozí Začne se smát. Vy lišáku, vy víte jak na to!

5.3.2020 v 23:16 | Karma: 33,56 | Přečteno: 1251x | Diskuse| Poezie a próza

Jiří Němčík

Falafel blues z taxíku

Vezl jsem dnes klienty do Černošic a když jsme projížděli Radotínem, vzpomněl jsem si na jednoho ožralýho, smutnýho chlapíka. Vracel se z kalby v Praze domů právě do Radotína.

26.2.2020 v 1:30 | Karma: 25,86 | Přečteno: 764x | Diskuse| Poezie a próza

Jiří Němčík

Jak je to se psem v taxíku

Taxikář vyhodil nevidomou ženu z taxíku! Řvou titulky. Tak si to pojďme vyjasnit. Možná si totiž v několika následujících větách někde v článku přečtete, že šlo o řidiče tzv. „alternativní“ taxislužby.

19.2.2020 v 14:42 | Karma: 43,75 | Přečteno: 10441x | Diskuse| Společnost

Jiří Němčík

Píseň o zemi

Tak tohle mám fakt rád. Nestává se to často, ale když se to stane, tak si to vychutnám. Jako dnes, když dostanete v noci poslední zakázku a jedete 70 km daleko za Prahu.

18.2.2020 v 3:49 | Karma: 24,14 | Přečteno: 596x | Diskuse| Poezie a próza

Jiří Němčík

Taxi historka

Byla hluboká noc. Loučila se s milencem v prosklené vchodové chodbě novostavby na Střížkově. Milenec byl v modrým pyžamu a měl hrozně chlupatý nohy dole nazutý do crocsů. Byl o poznání starší a tělnatější.

26.11.2019 v 0:35 | Karma: 17,19 | Přečteno: 714x | Diskuse| Poezie a próza

Jiří Němčík

Krátká povídka o klukovi z Přerova

Stejská se mu po ní. Je to pár neděl, co ho nechala, ale pořád to bolí. Jsme na párty u něj doma a povídáme si.

24.6.2019 v 4:02 | Karma: 18,01 | Přečteno: 576x | Diskuse| Poezie a próza

Jiří Němčík

Ferrari

Když jsem byl malej, všechno bylo jednoduchý. Přátelství na život a na smrt vznikaly během vteřin. Ta jednoduchost a přirozenost mě do smrti nepřestane fascinovat.

20.3.2019 v 2:53 | Karma: 17,75 | Přečteno: 398x | Diskuse| Poezie a próza

Jiří Němčík

Díky babičko

Někdy vzpomínám na svou babičku, jako na určitej druh ochrannýho božstva. Ochrannýho božstva před rodiči, který (pochopitelně) byli taky mými bohy.

19.3.2019 v 3:04 | Karma: 23,70 | Přečteno: 472x | Diskuse| Poezie a próza

Jiří Němčík

Mrtvý mimina

Svou sestru jsem neviděl už dlouho. Myslím, že skoro úplně naposledy to bylo v nemocnici. Byla vytlačena z ordinace gynekologem, který se na mě ihned obrátil: Vy jste ten poručník?

17.3.2019 v 2:39 | Karma: 25,59 | Přečteno: 946x | Diskuse| Poezie a próza

Jiří Němčík

Voodoo People

Dejv zaparkoval svou otřískanou škodu 120 před rockáčem, pořádně prásknul dveřma a sám se tomu zasmál, vešel dovnitř a na osazenstvo podniku vypláznul jazyk – Nazdárek debilové! Tak co, už jste zhulený?

5.3.2019 v 1:59 | Karma: 8,82 | Přečteno: 288x | Diskuse| Poezie a próza
  • Počet článků 66
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1333x
Jsem blogger. V roce 2015 vyšla novela Smrthaus, v roce 2020 kniha povídek a krátkých příběhů inspirovaná Facebook blogem - Přiznání taxikářů. Někdy je to humorný, někdy dojemný, ale vždycky je to lidský. Děje se toho na světě strašně moc, byla by škoda se o to nepodělit.

https://www.facebook.com/praguetaxidriver